Forum Internetum aneb Diskusní fóra jako nástroj tvorby znalostí

Články on May 17th, 2010 9 Comments

(Psáno pro časopis Moderní vyučování) Internet není jen způsob, jak propojit počítače, nebo lidi, nebo prezentovat informace. K úžasu mnohých lidí (a zděšení jiných, ať už dobře myšlenému, nebo jako jejich reakce na ztrátu monopolu v organizování tvorby znalostí a spolupráce) vnáší úplně nový rozměr do způsobu, jakým jako lidstvo komunikujeme, spolupracujeme a pracujeme se znalostmi. Jistě, lidé spolupracují a komunikují už od doby našich jeskynních předků, Internet nám ale přináší další kvalitativní posun v médiu, jaké můžeme k tomuto účelu použít. Mnozí očekávají rozsáhlé civilizační změny srovnatelné s tím, co způsobily předchozí srovnatelně významné inovace ve způsobu komunikace a spolupráce, např. papír a později knihtisk.

Geek warning: tento článek je začátečnické shrnutí potenciálu diskusních fór z pohledu učitele, navíc výrazně limitované rozsahem.

A přitom se tato revoluce děje skoro plíživě a za pomoci těch nejjednodušších nástrojů. Internetová diskusní fóra si navíc mnohdy spojujeme spíše s prázdným tlacháním nebo agresivitou anonymních přispěvatelů, než s médiem, které přinese revoluci do lidského vědění a spolupráce. Přesto jako nástroj přináší většinu toho, co Internet jako nové médium v oblasti spolupráce a tvorby vědění potenciálně umožňuje a při šikovném využití nás skutečně může transformovat na civilizační revolucionáře v oblasti znalostí a spolupráce.

Genezi konceptu online diskusního fóra (tedy webové stránky, na které je uložen archiv tisíců či miliónů textů, kteří uživatelé sami postupně vkládají jako reakci na předchozí texty kolem určitého tématu, případně jako téma nové, a které bývají často otevřeny nejširší veřejnosti) lze vystopovat do samého dávnověku Internetu v 70tých a 80tých letech, kdy akademická společenství začala využívat e-mail k tvorbě emailových konferencí. Koncem 80tých let se objevil paralelně s Internetem první rozsáhlý veřejný diskusní systém (Usenet news), zároveň začaly fungovat různé undergroundové “virtuální nástěnky” (BBS), na které jste se mohli se svým počítačem připojit telefonicky a vyvěsit tam pro pár desítek dalších členů dané nástěnky zprávu. Vše se v polovině devadesátých let propojilo do dnes rozšířené koncepce diskusního fóra s webovým rozhraním, větvením příspěvků, tématickými vlákny a profily přispěvatelů.

Kde tedy mohou fóra přinést největší užitek? Obecně umožňují 1) podchytit a tvořit znalosti, 2) vytvořit sociální vazby a celé komunity, 3) zorganizovat aktivitu.

Ad 1 – Znalosti: Fóra umožňují komukoli aby se vyjádřil k čemukoli, případně představil libovolný názor nebo pohled. Může vzniknout znalostní báze “zdola”, tedy vytvořená na základě tisíců drobných vstupů lidí, kteří mají k tématu co říci. Díky spontánním příspěvkům v podobě menších znalostních elementů dochází k jevu “emerging knowledge”, ve kterém se z kombinace mnoha příspěvků objeví úplně nová znalost nebo poznatek, aniž by někdo vznik této konkrétní znalosti poptával nebo k němu směřoval – a “nečekané vynálezy” jak známo představují některé z nejvýznamnějších civilizačních posunů. Tuto znalostní bázi lze prohledávat, pomocí rozvíjejících příspěvků korigovat a doplňovat. Na Internetu prakticky neexistuje oblast nebo téma, ke kterému by na některém z diskusních fór v současnosti nevznikaly znalosti touto formou.

Ad 2 – Komunita: Diskusní příspěvky na mnoha fórech bývají propojené s profily jejich autorů. Na aktivních fórech se dá brzy poznat, kteří lidé upírají pozornost jakému tématu, s jakou intenzitou a jakou v něm mají “reputaci” ve smyslu akceptace svých názorů a typu aktivity ostatními. Díky tomu fóra umožňují vytvořit “implicitní profil” uživatelů, který ukazuje více, než si daný člověk vypíše do předvyplněných kolonek, a umožňuje tak vzájemné propojování uživatelů mezi sebou na základě vzájemného očekávaného přínosu. Při intenzivnějším propojování více lidí mohou vznikat celá společenství a komunity lidí sdružených kolem nějakého tématu či názoru na něj, v rámci které dochází k zaměřenější tvorbě znalostí, ale také k úplně jednoduchému mezilidskému propojování.

Ad 3 – Aktivita. V diskusních fórech samozřejmě dochází nejen k spontánní tvorbě neplánovaných znalostí, ale i námětů na aktivity a činnosti. Někdy pak dojde i k jejich realizaci a v mnoha komunitách pak bývá fórum používáno i ke koordinaci těchto akcí.

Toto vše může fungovat při dobré organizaci fóra, její průběžné úpravě v čase,  elementární disciplíně účastníků a pečlivém moderátorském vedení (moderátoři nehrají funkci nějakých biřiců, ale mají stimulovat konverzace, průběžně fórum reorganizovat, “zahradničit” ve smyslu každodenní průběžné práce s drobnými opravami a pomocí uživatelů, řešit významné spory a konečně působit i jako dozor nad netiketou). Zároveň je nutné určité zaměření, neanonymita (která vytváří efekt “žumpy” a zcela zabraňuje komunitní funkci) a základní povědomí účastníků o technologii a psychologii tohoto druhu komunikace.

Fóra samozřejmě mají i spoustu omezení. Fragmentaci fór na jedno téma přes mnoho serverů pomáhá obejít specializace fór nebo jednoznačná komunikace reputace fóra či jeho členů. Malý počet příspěvků ve fórech lze řešit pozváním důvěryhodných “rozjezdových” členů, nevýhodu velkého počtu příspěvků zase lze vyřešit důslednou moderátorskou prací, funkčním vyhledávačem a určitou funkcionalitou na uzavírání témat. Obecně mají fóra vůči znalostem spíše funkci “divergentní”, tzn. jejich architektura přímo vybízí k “rozmělňování” a “rozpovídání” témat, zároveň je využívá i funkci času. Ne pro všechny účely je to vhodné, ale při šikovné kombinaci s určitým “konvergentním” nástrojem pro tvorbu znalostí lze dosáhnout zajímavé kombinace, např. s využitím nástroje wiki, který znalosti kondenzuje, vyhodnocuje a shrnuje bez velké role funkce času.

Přesto je bláhové si myslet, že diskusní fóra ve své současné podobě nějak mysteriózně “zamrznou” a nebudou se rozvíjet jako koncept dále – protože jak jsme si řekli, vyvíjejí se prakticky pořád. Posuny v konceptu diskusních fór lze očekávat jednak v centralizaci diskusí nebo alespoň jejich zdroje ve velkých sociálních sítích typu Facebook. Zároveň se už mnoho let různé firmy snaží o vnešení “řádu” do fór a omezení negativních jevů spojených s jeho divergentní funkcní, různými inteligentními analyzátory a agregátory vytvořeného obsahu. Zajímavým tématem je také vizuální členění fór – větvené diskuse, lineárně ubíhající na obrazovce, se někteří pokouší změnit lidskému mozku přijatelnější vizuální reprezentací.
V každém případě však patří dnes diskusní fóra k nejrozšířenějšímu a nejpopulárnějšímu stylu tvorby znalostí, se kterým se lze na Internetu setkat a rozhodně ještě nějakou dobu vydrží.


(CC) Dan Franc, 2010. Twitter LinkedIn

Foto (CC) Romacom

Tags:

9 Responses to “Forum Internetum aneb Diskusní fóra jako nástroj tvorby znalostí”

  1. JosephGor says:

    viagra online paypal
    viagra online
    viagra viagra
    – viagra online

  2. Maria says:

    Potřebuji nejvyššed možnou če1stku od 80 do 200 tisedc.vre1tedm 50% navedc nejde9le za 6měsedců najednou.Ručened pouze směnkou s pcoitvou smlouvou.Jsem v solusu z roku 2010.Bez doložened Předjmu(osvč) mužu ukazat max.vfdpis, za tri mesice mam vic než 800tis pohyb.Lichvě se nebre1nedm.bez poplatku předem naletel jsem 7x.nutně potrebuji finančned injekci ihned (nemam na najem noveho obchodu-splatnost byla 31. a ostatned ho neute1hnou ještě)přijedu kamkoli pokud to bude dnes.při poctive9, nad 100 tis. a rychle9 půjčce dle požadavků vratim i 60%navedc za 6mesedců a doporučedm dalšedm podnikatelům.

  3. So much info in so few words. Tolstoy could learn a lot.

  4. Graham McKenzie is the content Syndication Manager
    at South Africans leading car insurance information portal.

Leave a Reply to JosephGor

Cancel Reply

Login with Facebook: