1) Firma si chtěla udělat virální kampaň. Rozhodně se povedlo, lítalo to po celém českém netu.
2) Netradiční linkbuilding aneb crowdsourcujte český Twitter?
3) Spustili beta verzi webu. Jsou to rychlíci!
4) Ten nápis jim přišel děsně cool. Ostatně, kompozičně tam docela sedí. Já bych ho tam nechal.
5) Je to nějaká parodie a Miloš Čermák či jiný písavec už chystá článek o esýou.
6) Ostatně, není za tím zas nějaká nová kniha od Viewegha?
7) Ne, je to akce Ztohoven proti esýou.
All of the above
9) None of the above

Zahlasujte. Teď už ale zase zpět do práce!

Geek warning: tento článek je začátečnické shrnutí potenciálu diskusních fór z pohledu učitele, navíc výrazně limitované rozsahem.

Genezi konceptu online diskusního fóra (tedy webové stránky, na které je uložen archiv tisíců či miliónů textů, kteří uživatelé sami postupně vkládají jako reakci na předchozí texty kolem určitého tématu, případně jako téma nové, a které bývají často otevřeny nejširší veřejnosti) lze vystopovat do samého dávnověku Internetu v 70tých a 80tých letech, kdy akademická společenství začala využívat e-mail k tvorbě emailových konferencí. Koncem 80tých let se objevil paralelně s Internetem první rozsáhlý veřejný diskusní systém (Usenet news), zároveň začaly fungovat různé undergroundové “virtuální nástěnky” (BBS), na které jste se mohli se svým počítačem připojit telefonicky a vyvěsit tam pro pár desítek dalších členů dané nástěnky zprávu. Vše se v polovině devadesátých let propojilo do dnes rozšířené koncepce diskusního fóra s webovým rozhraním, větvením příspěvků, tématickými vlákny a profily přispěvatelů.

Kde tedy mohou fóra přinést největší užitek? Obecně umožňují 1) podchytit a tvořit znalosti, 2) vytvořit sociální vazby a celé komunity, 3) zorganizovat aktivitu.

Ad 1 – Znalosti: Fóra umožňují komukoli aby se vyjádřil k čemukoli, případně představil libovolný názor nebo pohled. Může vzniknout znalostní báze “zdola”, tedy vytvořená na základě tisíců drobných vstupů lidí, kteří mají k tématu co říci. Díky spontánním příspěvkům v podobě menších znalostních elementů dochází k jevu “emerging knowledge”, ve kterém se z kombinace mnoha příspěvků objeví úplně nová znalost nebo poznatek, aniž by někdo vznik této konkrétní znalosti poptával nebo k němu směřoval – a “nečekané vynálezy” jak známo představují některé z nejvýznamnějších civilizačních posunů. Tuto znalostní bázi lze prohledávat, pomocí rozvíjejících příspěvků korigovat a doplňovat. Na Internetu prakticky neexistuje oblast nebo téma, ke kterému by na některém z diskusních fór v současnosti nevznikaly znalosti touto formou.

Ad 2 – Komunita: Diskusní příspěvky na mnoha fórech bývají propojené s profily jejich autorů. Na aktivních fórech se dá brzy poznat, kteří lidé upírají pozornost jakému tématu, s jakou intenzitou a jakou v něm mají “reputaci” ve smyslu akceptace svých názorů a typu aktivity ostatními. Díky tomu fóra umožňují vytvořit “implicitní profil” uživatelů, který ukazuje více, než si daný člověk vypíše do předvyplněných kolonek, a umožňuje tak vzájemné propojování uživatelů mezi sebou na základě vzájemného očekávaného přínosu. Při intenzivnějším propojování více lidí mohou vznikat celá společenství a komunity lidí sdružených kolem nějakého tématu či názoru na něj, v rámci které dochází k zaměřenější tvorbě znalostí, ale také k úplně jednoduchému mezilidskému propojování.

Ad 3 – Aktivita. V diskusních fórech samozřejmě dochází nejen k spontánní tvorbě neplánovaných znalostí, ale i námětů na aktivity a činnosti. Někdy pak dojde i k jejich realizaci a v mnoha komunitách pak bývá fórum používáno i ke koordinaci těchto akcí.

Toto vše může fungovat při dobré organizaci fóra, její průběžné úpravě v čase,  elementární disciplíně účastníků a pečlivém moderátorském vedení (moderátoři nehrají funkci nějakých biřiců, ale mají stimulovat konverzace, průběžně fórum reorganizovat, “zahradničit” ve smyslu každodenní průběžné práce s drobnými opravami a pomocí uživatelů, řešit významné spory a konečně působit i jako dozor nad netiketou). Zároveň je nutné určité zaměření, neanonymita (která vytváří efekt “žumpy” a zcela zabraňuje komunitní funkci) a základní povědomí účastníků o technologii a psychologii tohoto druhu komunikace.

Fóra samozřejmě mají i spoustu omezení. Fragmentaci fór na jedno téma přes mnoho serverů pomáhá obejít specializace fór nebo jednoznačná komunikace reputace fóra či jeho členů. Malý počet příspěvků ve fórech lze řešit pozváním důvěryhodných “rozjezdových” členů, nevýhodu velkého počtu příspěvků zase lze vyřešit důslednou moderátorskou prací, funkčním vyhledávačem a určitou funkcionalitou na uzavírání témat. Obecně mají fóra vůči znalostem spíše funkci “divergentní”, tzn. jejich architektura přímo vybízí k “rozmělňování” a “rozpovídání” témat, zároveň je využívá i funkci času. Ne pro všechny účely je to vhodné, ale při šikovné kombinaci s určitým “konvergentním” nástrojem pro tvorbu znalostí lze dosáhnout zajímavé kombinace, např. s využitím nástroje wiki, který znalosti kondenzuje, vyhodnocuje a shrnuje bez velké role funkce času.

Přesto je bláhové si myslet, že diskusní fóra ve své současné podobě nějak mysteriózně “zamrznou” a nebudou se rozvíjet jako koncept dále – protože jak jsme si řekli, vyvíjejí se prakticky pořád. Posuny v konceptu diskusních fór lze očekávat jednak v centralizaci diskusí nebo alespoň jejich zdroje ve velkých sociálních sítích typu Facebook. Zároveň se už mnoho let různé firmy snaží o vnešení “řádu” do fór a omezení negativních jevů spojených s jeho divergentní funkcní, různými inteligentními analyzátory a agregátory vytvořeného obsahu. Zajímavým tématem je také vizuální členění fór – větvené diskuse, lineárně ubíhající na obrazovce, se někteří pokouší změnit lidskému mozku přijatelnější vizuální reprezentací.
V každém případě však patří dnes diskusní fóra k nejrozšířenějšímu a nejpopulárnějšímu stylu tvorby znalostí, se kterým se lze na Internetu setkat a rozhodně ještě nějakou dobu vydrží.

Právě vloženo na Facebook:

Miluju síťový business. Dnes vytvořeno tuze zajímavé partnerství (..týká se poskytnutí podpory na logistiku některých akcí GUG.cz v Brně) během čtvrthodinového telefonu, během dalších patnácti minut vznikla první společná aktivita, dalších patnáct minut se vytvářel její popis a pak se to deset minut dávalo na veřejnost. Zbylých pět minut věnováno kafi. Hodina práce a hodnota jak sviňa. (ano, týká se to Brna )

Tento status se mi chce ovšem trochu rozvinout. O síťovém businessu a síťové spolupráci teď jednak jednu knihu překládám (Wikinomics), asi i nějaký větší text ze mě na toto téma v dohlednu vypadne také, druhak toto téma školím a konzultuji, takže některé klíčové body začnu dávat na tento blog častěji. Hlavně ale síťový business žiju v některých svých projektech a je to vážně jízda – díky které se pak daří i takové rychlozáležitosti, které komentuji například v tomto statusu. Co to tedy síťový business je a jak na něj? Čtěte dále.

Design “síťových businessů” jako takových si dovolím blíže rozebrat v nějakých dalších příspěvcích, zatím se spokojme s velestručným shrnutím v tom duchu, že to je model spolupráce a podnikání, ve kterém se volně propojujete s nejrůznějšími jinými entitami a lidmi, uzavíráte dočasná nebo trvalá partnerství založená na agilitě a vzájemné hodnotě a společně tvoříte nad sítí. Síťový business jde ruku v ruce se síťovými technologiemi komunikace a spolupráce. Výstupem síťového businessu  je společná platforma, která umožní všem lidem a organizacím, které se na ní podílejí, tvořit hodnotu pro sebe, své klienty a platformu jako takovou. A i obráceně, bez této plaformy se síťový business stejně dělat nedá.

Proč se vůbec o síťový business snažit? Protože umožňuje nebývalé věci:

- INOVOVAT NEBÝVALÝM ZPŮSOBEM. Díky business sítím máte šanci přijít na věci, které by vás jako jednotlivce nenapadly. Úžasnou výhodou síťových businessů je, že vznikají věci, na které by jeden žádný z partnerů sám nepřišel nebo nedokázal vytvořit. Je to více než synergie – je to o darwinistické kombinaci nejpestřejších myšlenek a přístupů, které umožní vzniknout něčemu fungl novému a hlavně často neočekávanému.

- BÝT RYCHLÝ NEBÝVALÝM ZPŮSOBEM. Pokud máte připraven síťový business (businessovou síť?), můžete se s využitím síťových principů spolupráce a spolutvorby dostat na trh se svoji nabídkou rychleji, než ostatní.

- DĚLAT JEN TO, CO UMÍTE NEJLÉPE. Zbytek nechte na síti. Myslím tím skutečně těch 80% věcí, které děláte teď, a neměli byste, protože je někdo umí líp. Pracujte méně.

- SNÍŽIT NÁKLADY. V síti každý dělá to, co umí nejlépe, často tedy efektivně. Zároveň v sítích můžete využít vstupu lidí, jejichž odměnou je i něco jiného, než pouze finance.

Navzdory obecnému názoru je síťový business skutečně novinka, a rozhodně to není:

- OUTSOURCING. Partneři v síťovém businessu vytváří hodnotu a zároveň vstupují i do vaší tvorby hodnot, vzájemně se ovlivňujete a zároveň na partnery přenášíte větší zodpovědnost a větší zdroje, než v outsourcingu.

- TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE. Ta je nutná k naplnění principů síťové spolupráce, ale není to vůbec totéž.

- KLASICKÝ VZTAH KLIENT-DODAVATEL. Je to vztah partner-partner. Jste si rovni.

- VZTAH KLASICKÉHO OBCHODNÍHO PARTNERSTVÍ. Síťová spolupráce je daleko živelnější a daleko méně svázaná strategickými vyhlášeními, plány a kvótami. V síťovém businessu partneři zároveň budují základnu, do které přizývají i ostatní. Konečně, síťový business je založen na důvěře a neformálnosti, ne na veletlustých smlouvách.

- ORGANIZAČNÍ STRUKTURA, MATICOVÉ ŘÍZENÍ, APOD. Sítě přesahují hranice jedné organizace nebo firmy. Síťový business je paradigma, ne orgchart.

A teď slíbené desatero,

čili co musíte způsobit, aby vám síťový projekt nebo síťový business klapl:

1. BUĎTE SI ZCELA JISTÍ, JAKOU HODNOTU CHCETE KLIENTOVI DODAT. NEZAČÍNEJTE ÚVAHY O SÍŤOVÉ SPOLUPRÁCI OD KONKRÉTNÍCH PRODUKTŮ NEBO SLUŽEB. Ohledně přínosu klientům ve smyslu dodané hodnoty musíte být s partnery zajedno. O to tady jde. Pokud chceme využít business sítí k tvorbě nezamýšlených inovací, pak je ovšem nesmysl předjímat, že já jako jednotlivá součást systému nalinkuji, jaký produkt nebo služba přesně naplní hodnotu, kterou chci klientům dodat. Co jedině dokážu přesně nadefinovat – a naopak na to bych se měl soustředit – je to, jakou hodnotu člověkovi dodám. S tímto ale nekončit, ale vstoupit do business sítě a v kombinaci s ostatními nechat vzniknout novým produktům a službám. Pro mě osobně toto je #1 přínos business sítí: objevují se v nich – často spontánně –  úžasné věci a nápady.

2. ZABEZPEČTE, ŽE VŠICHNI PARTNEŘI V SÍTI ZÍSKAJÍ PRO SEBE HODNOTU, BYŤ TŘEBA ASYNCHRONNĚ, A ŽE VÝSLEDNÁ HODNOTA JE SPRAVEDLIVĚ ROZDĚLENA. Zde odkazuji na svůdné nebezpečí zneužívání neodměněné práce lidí zapojených do vaší business platformy nebo sítě. Nesmíte své partnery zneužívat, ani oni vás. Vy sami byste si měli uvědomovat, co spolupráce vašemu partnerovi dá. Vy jste ti, kdo se musíte snažit o WIN pro partnera, jinak se celý systém obrátí po nějaké době proti vám. V úplně nejlepším scénáři vaše společné síťování vytvoří businessovou platformu, která umožní být úspěšnými (tzn. získávat hodnotu) i dalším stranám, které pak do vašeho vesmíru dogravitují a dále ho rozvinou. Krása. Nikdo ale neříká, že byste měli všichni benefitovat ve stejnou chvíli. Musí být ovšem patrné, že příslib pozdější hodnoty není vágní. Konečně, během spolupráce vzniká i jiná společná hodnota, než pouze ta přímo obchodovaná klientům. Je to třeba i know-how. Je nutné mít vztah k němu a dalším společně vytvořeným hodnotám dobře ošetřen mezi partnery, pár námětů přinesu v nějakém dalším článku.

3. BUĎTE AGILNÍ JAK V AKČNÍM FILMU A KOMUNIKUJTE BLESKOVĚ. Síťové projekty vznikají a realizují se skutečně ve zlomku času, který zabralo dosavadní organizování a plánování. Někdy přístě vysvětlím blíže, co k tomu přispívá, zároveň je ale dobré zapomenout na rigiditu. Nejdůležitější je jednat, samozřejmě v souladu s hodnotami sítě a základních pravidel společného fungování. Z tohoto jednání může časem vyrůst větší aktivita (postupným přibýváním dalších činností), zároveň se neustále odlaďuje a zjišťuje se za pochodu, co funguje lépe a co ne. Výhodou oproti těm, co pře-plánovávají, je to, že vy jste na trhu první, získáváte klienty a získáváte know-how z bojiště. Ti ostatní mezitím stále ještě plánují. Týká se to i komunikace: zapomeňte na dlouhé meetingy, pracně schedulované nadesetkrát. Nepotřebujete je. Pro rychlou agilní akci v kontextu již rozjeté partnerské sítě vám stačí telefon, Skype a email.

4. ŽIJTE INDIVIDUÁLNĚ I JAKO FIRMA HODNOTOVOU STRATEGII. V síťovém businessu nelze strategizovat své konkrétní operace ve smyslu přesného stanovování činností a detailních plánů, které budete dělat za půl roku, rok, pět let. Zejména ne tehdy, pokud jako já dnes, přizýváte do svého partnerského vesmíru nového partnera. Nikdo neví, jak se váš vesmír (nebo jak za vodou rádi říkají, “ekosystém”) vyvine za půl roku. Důležité je vědět, jakou hodnotu dodáváte zákazníkům (což řídí váš produktový design a produkci), jakým směrem chcete jít, a jakými hodnotami se řídí vaše interní organizace (která je samozřejmě také síťová a i k tomu se vrátíme někdy později). Aby hodnotová strategie ale fungovala, musíte ji dokázat žít, a abyste jí dokázali žít, musíte jí vnitřně věřit. Musí to být prostě vaše hodnoty.

5. DEJTE SI POZOR NA KOMPLEMENTARITU V SÍTI. Váš partner by měl umět to, co vy neumíte a do čeho se nechcete cpát. A naopak. Vzájemně zapadněte do sebe jako kostky lega, aniž byste ztratili svoji barvu, tvar, identitu. Čím méně do sebe zapadáte, nebo čím více se naopak tlučete překryvnými částmi, tím větší potenciál pro zádrhele. A znova zopakuji, přestaňte dělat většinu věcí, které děláte, protože jsou nejspíš zbytečné.

6. VYKAŠLETE SE NA DĚLENÍ DODAVATEL, KLIENT, KONKURENT. Mám zkušenost z různých síťových partnerství, že se dá udělat skutečně libovolná kombinace s entitami v nejrůznějším vztahu k vaší firmě, pokud tam je tvořena ona hodnota klientovi a hodnota všem zůčastněným stranám. Dělal jsem skutečně businessy s klienty, dodavateli a párkrát i s konkurenty, a v síťovém diagramu tehdejších vztahů rozhodně nebyly nějaké nevyváženosti nebo bariéry.

7. HÝČKEJTE VZÁJEMNOU DŮVĚRU. Toto by mělo být na začátku, ale v tomto místě asi bude pochopitelnější, že bez velké vzájemné důvěry mezi partnery v ekosystému síťového podnikání se nedá dělat síťově vůbec nic a radši se vraťte ke klasickému hierarchickému podnikání. Nedůvěra drasticky zpomaluje vše a způsobuje únik energie a pozornosti na věci, které konečným příjemcům vašeho projektu nikterak nepomáhají.

8. STRUKTURY VYTVÁŘEJTE ZA POCHODU. Znám pár projektů, které měly  geniálně vymyšlenou strukturu (čehokoli: vnitřní organizace, pravidel, marketingu, apod.) pro své rozsáhlé fungování, ještě před svým launchem, nakonec z těchto projektů zůstaly jen tyto smělé plány. Síťový business to obrací: struktura vzniká pouze tehdy, aby umožnila činnost v dané operaci. Není třeba vymýšlet struktury, které teď nejsou aktuální. Ztráta času, ztráta pozornosti, ztráta zaměření. Jak rostete, stavte lešení kolem vašeho projektu, které ho udrží. Týká se to samozřejmě i pravidel fungování, nutné je začít jakousi základní minimální sadou, kterou můžete kdykoli rozšiřovat dle potřeby.

9. SÍŤOVÉ PARTNERY SI DRŽTE BLÍŽE NEBO DÁLE, NEMUSÍTE JE RUŠIT. Tzn. není to černobílý vztah “jsi s námi nebo jsi proti nám”. S někým děláte zrovna intenzivněji, zatímco o někom jiném víte, že je kdesi vzadu, ale že nic nebrání tomu si zavolat, něco spolu podniknout podle všech těchto principů, a můžete se opět přiblížit. “Sociální graf” síťového podnikání je stejně tak cenný, jako pro jednotlivce jeho individuální sociální graf. Není to rolodex plný vizitek! Myslím skutečně připravenou síť, ve které jsou všechny důležité věci připraveny a vyřešeny. Víte-li, s kým se můžete kdykoli a okamžitě (agilita!) vzájemně “dogravitovat”, umožňuje vám to tvořit bleskové ad-hoc sítě pro okamžité dodání hodnoty klientovi rychlostí, o které se může hierarchickým konkurentům zdát.

10. ZAPOMEŇTE NA HIERARCHIE. Síť je n-rozměrná struktura, žádná 2D pyramida s vámi navrchu. Vaši business síť nejvíce ovlivníte tak, když do ní vložíte největší hodnotu. Ostatní planety v systému budou s vámi v gravitačním vztahu a z pozice tvůrce spousty hodnot máte prostor toho v síti nejvíc ovlivnit – ve smyslu, způsobit největší gravitační puzení. O tom zase někdy jindy, ukončeme to tedy prozatím tím, že jako manažer jste víc facilitátor a dirigent, než generál a boss.

to be continued….

(CC) Dan Franc, 2010. 

Foto (CC) Sahrizvil

Pokud nám naše chápání “Síťové generace” a jejího světa neumožní vzdělávat a být autoritou žákům a studentům této nastupující generace, pak budeme čelit mezigeneračnímu konfliktu, který nemá obdoby.

K podpoře tohoto schválně vyhroceného tvrzení si v tomto blogovém příspěku – který nemá ambici být plnohodnotným článkem, ale spíš souborem pár tezí k zamyšlení – pomůžu opět svojí zkušeností z několikaleté práce při vzdělávání učitelů na straně jedné a zároveň z mnohaleté práce s propojováním a online vzděláváním lidí “Síťové generace” na straně druhé.

Článek je na poměry tohoto blogu nestandardně dlouhý, rychločtenářům proto nabízím přelétnutí pouze hlavních nadpisů coby zkrácenou verzi…..

1. Nová generace, založená na síťování a technologiích, je tu!

Výzkumníci, esejisté a lidé z praxe se již celkem shodují na tom, že se objevuje nová “generace” ve smyslu demografické vrstvy lidí, kteří jsou odlišní od “generace” předchozí a je jim, řekněme, mezi 10ti a 30ti lety. Možná jim ve striktně sociologickém pojetí slova “generace” chybí některé generačně-tvůrné aspekty, např. nějaká zásadní událost, která by generaci ukotvila v čase (což byla pro předchozí generace 2. sv. válka, rok 68, sametová revoluce, apod.).

Název pro tuto generaci je zcela vedlejší, stejně jako je její přesné časové vymezení. Důležité je, že se tato generace občas označuje jako “síťová” coby zkratka pro vyjádření toho, že hlavní odlišnosti této generace od generace předchozí je jejich odlišný vztah k sítím (lidským i technologickým) a z toho odvozené odlišnosti. Píšu zde na blogu o ní více v dalších článcích.

2. Síťová generace je výrazně jiná, než předchozí generace, a rozdíl je větší, než mezi dvěma předešlými generacemi.

Lidé síťové generace vykazují významné odchylky od generace naší v těchto rysech :

3. Tento rozdíl vytváří konflikt. Síťový konflikt!

Sociologicky vzato, generační konflikt je naprosto přirozený, věčný a v důsledku i žádoucí jev, a probíhá na cca standardizovaných rovinách, které ovšem mají v případě “síťového střetu” zcela specifický nádech:

4. Na tento konflikt “síťová generace” reaguje v horším případě ignorací, posměchem nebo přímo sabotáží.

Indikátory pro tyto strategie poskytuje – kromě různé literatury – praxe nemálo učitelů a škol, žákovská videa na YouTube nebo stovky žákovských “kontra” skupin na Facebooku:

5.Učitelé tento konflikt řeší v horším případě ignorací specifičnosti probíhající změny, popřením “síťového světa” nebo bojem se “sítěmi” či Síťovou generací.

Ale jistě. Kdo jiní, než učitelé, si je vědom, že se žáci a jejich myšlení a chování proměňuje. A kdo jiný, než oni, to má jako první “na talíři”. Přesto mě nepřestává udivovat při sledování učitelských médií, ale i při setkávání se s učiteli na kurzech, jak odlišné a často nefunkční strategie někdy volí:

6. Tento “síťový konflikt” může přerůst do pozice pomyslné války.

Představme si ad absurdum vyhrocenou situaci, ve které jedna skupina lidí má vzdělávat druhou skupinu lidí, přičemž panuje mezi nimi zásadní neporozumění, nedůvěra, opovržení a nekompatibilita v jazyce, hodnotách i chováních.

Je dost možné, že vzdělavatelé zareagují ještě silnější rukou, kterou se pokusí usměrnit z jejich pohledu neusměrnitelné a zcela nepochopitelné žáky.

Je dost možné, že děti Síťové generace jako reakci využijí technologií síťového světa k úplnému odstřižení se a zirelevantnění světa dospělých, případně se budou aktivně bránit svými metodami, nicméně dost zničujícími.

Vznikne situace, ve které bude vztah učitele a žáka definován víceméně konfliktně, což bude způsobovat “zlo” na straně žáků a pochopitelnou disciplinární reakci ze strany učitelů. Tématem vztahu těchto dvou skupin pak nicméně už nebude vzdělávání, ale primárně řešení konfliktů….

Nepředpokládám, že by tento katastrofický scénář měl nastat, už jen proto, že mu lze dobře předejít!

7. Síťové válce lze z pozice člověka z nesíťové generace – třeba učitelů – předejít.

Aleluja, přichází dobrá zpráva na závěr úvahy. Opět ze své zkušenosti s prací s učiteli všech stupňů ZŠ až VŠ vím přímo od nich, že “to jde”:

Tedy naladit se na žáky “síťové generace”, aniž bych přestal být sám sebou.

Dokázat je pedagogicky vést, aniž byla snížena kvalita vzdělávání.

Nechat probíhat normální generační střet, ale nenechat ho vyhrotit do polohy “síťové války” – aniž bychom žákům brali jejich svět nebo se vzdávali světa svého.

Učitelé, se kterými se na kurzech potkávám, si konkrétní strategie vytvářejí sami a já coby andragog spíše než pedagog jim v tom jsem maximálně tak průvodcem, většinu práce udělají sami.

Co jim k tomu ale pomáhá je toto:

Upoutávka na závěr. Nečtěte, kdo nesnášíte reklamy

Původně to měla být jen úvaha, ale neubráním se malé reklamě na závěr. Je totiž až k neuvěření, že se tématy technologií “síťové generace” nezabývá snad žádný z kurzů akreditovaných pro DVPP pro učitele, přestože se z mého pohledu a pohledu mnoha dalších jedná o naprosto aktuální a zásadní téma (hledal jsem v databázi, ale nenašel, ale třeba jsem hledal špatná klíčová slova?). V Unisoně jsme proto dali dokopy hned několik jednodenních kurzů na téma světa síťové generace nazíraného perspektivou sociálních technologií (které ostatně již nějakou dobu ve většinou neakreditované poloze různě nabízíme), a poslali tento týden akreditační komisi pro DVPP. Jejich bližší popis najdete  nejpozději začátkem dubna na  www.unisona.com . Konec upoutávky

(CC) Dan Franc, 2010. 
Foto (CC) pfv